Yak Kharka – Thorung Phedi

Cesta je pohodová – teda jesli se dá mluvit o pohodě, když se musí 350m nahoru, 100 dolů a zase 200 nahoru. Zase se nikam neženeme, protože máme na programu opravdu jen kousek. Zase narážíme na křižovatku s horní cestou. Iva tvrdí, že po ní před dvěma roky šli, ale teď je na ní zase vyrovnanej kříž. Tentokrát to už neriskujeme a poctivě jdeme dolů k řece. Dáváme pauzu u čajovny, kde maj pocit, že je třeba turisty řádně vyudit, a tak tam ty jejich zelený stromky. Mají tam domestikovanou kozu, která vůbec nemá zájem o ohryzy z jablek, zato se vrhá po každým, kdo vytáhne sušenky.

Do Thorung Phedi dorážíme ještě před polednem. To má za výhodu, že dostáváme pěkný pokojíky. Ti, co přišli asi v 14:30 už musej brát nějaký starý a mizerný nebo jít dalších 300m do kopce k posledním lodžím před průsmykem. Vytahujeme spacáky a vyvalujeme se na terase. Sluníčko do nás pere a ve spacáku je krásný vedro.

Ubytování: Thorung La Base Camp

Thorung Phedi není vesnice. I když na mapě je jako vesnice označená, nejsou tu žádný domky. Celý je to jedna velká lodže. Ve skutečnosti jsou sice dvě, ale protože na sebe navazujou, není to poznat. Je tu klasická ukázka zdejšího myšlení: Přímo v lodži není voda a je ji třeba dopravit. Kdesi nad lodží je pramen a je od něj natažená hadice. Jenže hadice je přetržená a tudíž voda dolů neteče. Než aby někdo tu hadici spravil, kus nastavil a trochu zaimprovizoval mají tu radši nosiče. Ti nedělají nic jinýho, než že nabírají vodu do 20ti litrových kanistrů a nosí ji do barelu na střeše.

Ale mají tu elektriku a na tu pohánějí elektrická kamínka v jídelně. Bohužel pořád někdo šmajdá ven, takže se to tam až tak moc nevyhřeje. Navíc všichni šerpíci se sesedli okolo kamen na zemi a většinu tepla naakumulujou do sebe.

V noci je fakt kosa, přestože ráno je v pokoji 6°C. Však oni vědí, proč tu za příplatek půjčujou deky nebo zahřívací lahve do spacáku. Francouzi, co spí vedle nás na pokoji vstávají už v 2:30. Další slyšíme okolo 4 hodin. Když jdeme v 6:30 na snídani, jsme v celým Phedi jediný turisti. Když se ptáme jednoho z personálu, proč všichni odcházejí tak brzy, dlouze se zamyslí a prohlásí: „They are crazy.“