Celé to začalo úplně jinak, než to nakonec dopadlo. Po té co jsme byli na dovolené v  chladném Norsku, deštivém Skotsku a horké Francii začali jsme hledat nějaký šikovný zájezd na Island. Hledali jsme poměrně dlouho a pořád se nemohli dohodnout, až Šárka prohlásila něco ve stylu: "Tam můžeme jet až budem starý, co takhle Himaláje?" Chvíli jsem na ni koukal, jestli to myslí vážně - myslela!

Podívat se na největší hory na světě jsem vždycky chtěl. Představoval jsem to měl především jako horolezeckou výpravu se vším všudy - stan, batoh, vaření. Proto jsem byl strašně překvapenej když jsem na webu našel kolik "jednoduchých" treků se dá v Hymalájch absolvovat. Dali jsme na doporučení z cestopisů a místo Everestu jsme si vybrali cestu okolo hřebene Annapuren.

Události nabraly docela spád. Začali jsme shánět co se dalo: informace, oblečení, výbavu, léky, drby, ... No a taky jsme začali trénovat. Do batohu jsme naházeli starý časopisy, peřiny, kus jídla a něco na sebe a vyjeli směr Krkonoše. Celkem jsme tam přes léto nachodili asi 100km.

Příprava vrcholila, materiál se hromadil. Až jsem to jednoho deštivého dne zabalil v práci o něco dřív a frčel domů jen proto, abych se po pár hodinách zase vrátil do Prahy. Tentokrát ale s pořádným batohem.

Příjezd do Nepálu a Kathmandu  Cesta busem a první kilometry pěšky   Na cestě je Bahundanda Tak už jsme víš něž Sněžka  600 výškových metrů - jako nic Jak jsme zažili Exodus Hvězdný hotel - minimálně 5 hvezdiček  Osmitisícovky "na dosah" Aklimatizace s požehnáním  Největší štěrkovna na světě Jezero Tilicho  Pohodový den Předvrcholová příprava Den D - Thorung La 5416 m.n.m.  Klášter stoosmi pramínků Holandská lodge  Annapurna I  Horké koupele Jak jsme potkali maoisty Poon Hill a návrat do "civilizace" Pokhara

Cestou jsem zaznamenával přibližnou nadmořskou výšku meřenou hodinkama. Vznikl z toho docela hezkej grafík s profilem naší cesty.

PS: Čas od času jsem v textu použil svoji šílenou angličtinu. Tak se omlouvám všem co ji neuměj i všem co ji uměj .-)